OBLÍK

Národní přírodní rezervace

Dominantní vrch (509 m n. m.) 2 km východně od Rané.

Katastrální území Mnichov u Loun, Raná u Loun, okres Louny

Výměra: 20,50 ha

Nadmořská výška: 355 — 509 m

Vyhlášeno: 1967

V území mezinárodního významu jsou cenná suchomilná společenstva na výhřevném geologickém podkladu zásadité povahy v nejsušší oblasti Čech, úzce závislá svým druhovým složením na expozici a morfologii svahů, nadmořské výšce a odlišnostech pedogenetických pochodů.

GEOLOGIE Oblík je výrazný suk ve tvaru komolého kužele, elipsovitě protaženého ve směru jihozápad-severovýchod, budovaný nefelinickým bazanitem. Sousední vrchy Srdov a Brník jsou z olivinického nefelinitu. Všechny tři kopce prodělaly podobný geologický vývoj. Vznikly ve stejném období třetihor na stejné tektonické linii. Patří k nejtypičtějším představitelům tzv. lineárních erupcí v Českém středohoří.  Mezi suky je zarovnaný povrch na křídových horninách (spodní, střední, svrchní turon, coniak). Charakteristickým rysem je vznik sesuvů (největší na záp. a sev. svahu pod Oblíkem). Nahromaděné zvětraliny neovulkanitů zatěžují rozbředající slínovce v ještě dost příkře svažitých terénech. V příhodných vlhčích obdobích sesuvy oživují.

KVĚTENA Z botanického hlediska je Oblík skutečným modelovým územím pro studium stepní vegetace. Existují zde určité vegetační jednotky, lišící se od sebe např.  průměrnou druhovou pestrostí. Diskutovanou otázkou je analogie společenstev svahových strpí Oblíku se zonálními stepními porosty. Bylo zde např. zmapováno rozšíření asociací Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae Klika a Carici humilis-Festucetu sulcatae Klika a jejich souvislost s rozšířením křovin (kompaktnejší porosty na několika místech při úpatí výše po svahu vystupují v úžlabích s vyšší vlhkostí). Severní svah Oblíku je pokryt lesem s nízkými dřevinami. Vrcholové plato kopce je zčásti ruderalizováno. Hojný je výskyt zvláště chráněných druhů: hlaváček jarní (Adonanthe vernalis), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), kozinec bezlodyžný (Astragalus eXcapus), kozinec rakouský (A. austriacus), kozinec dánský (A. danicus), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), ovsíř stepní (Helicrotrichon desertorum), kavyl Ivanův (Stipa joannis), kavyl sličný (S. pulcherrima), kavyl chlupatý (S. dasyphylla), kavyl tenkolistý (S. tirsa), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), lilie zla;ohlávek (Lilium martagon). Rostou zde rovněž vzácné druhy orsej blatoucholistý (Ficaria calthifolia) a křivatec pomořanský (Gagea transversalis).

ZVÍŘENA Významná entomofauna je značně podobná fauně NPR Raná s tím rozdílem, že z čeledi střevlíkovitých, patřících mezi nejj‘rozkoumane ší skupinu, je zde mnohem méně vlhkomilných druhů. Vertebratologický průzkum v letech 1982—83 ověřil výskyt 81 druhů obratlovců (dalších 10 v bezprostředním okolí). Nejpočetnější jsou ptáci (66 druhů). K nejzajímavějším patří moták pilich (Circus cyaneus), dřemlík tundrový (Falco columbarius), dudek chocholatý(Upupa epops), strnad zahradní (Emberiza hortulana), bělořit šedý (Oenauthe oenanthe). Z plžů Pupilla triplicata, Vertigo alpestris, Balea perversa.

LESNICTVÍ Na Oblíku roste les na severním svahu, mezi vrstevnicemi 400—500 m n. m. Téměř všechny dřeviny jsou křovitého vzrůstu, nad 5 m výšky vystupují jen ojediněle lípy, javory a jasany. V keřovém patře převládají hlohy, líska, jeřáb, kalina, skalník, dřín, svída, růže. Velmi bohaté bylinné patro zdejšího lesa reprezentuje bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropský (Asarum europaeum), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), dymnivka dutá (Corydalis cava), violka srstnatá (Viola hirta), samorostlík klasnatý (Actaspicata), prvosenka jarní (Primula veris). Les, s dosud velkou účastí lísky vznikl z raně novověké lískové výsadby. Líska se zde pěstovala na kůly do vinic

VYUŽITÍ Pro hospodářské využití travních porostů byla podle složitosti terénních poměrů typická pastva skotu a ovcí. Dnes citelně chybí. Na postupu jsou vysokostébelná společenstva a křoviny. Akát, kdysi vysazený na jižním svahu Oblíku a na Srdově, nutno periodicky hubit. Do území NPR je směrována řada vědeckovýzkumných projektů a jsou zde založeny trvalé plochy pro sledování stavu rostlinné a živočišné složky (biomonitoring v CHÚ ČR). Spolupráce s vysokými školami vyústila v řadu témat diplomových prací. Vrchol kopce je turisticky vyhledávaným rozhledovým bodem. Občas zde dochází k nepovolenému sportovnímu využívání lokality (např.  závěsné létání).

POZNÁMKA  Na vrcholu Oblíku je umístěn světelný maják pro letecký provoz. Kdysi stávala na vrcholové plošině i kaple (půdorys zarostlý kopřivami). V přípravě je projekt na podstatné rozšíření CHU o vrchy Srdov (482 m n. m.) a Brník (471 m n. m.) na výslednou výměru přes 180 ha. V územním systému ekologické stability je NPR Oblík součástí nadregionálního biocentra.